Reportáže-Rozhlas, TV
REPORTÁŽ - ROZHLAS (uprostřed ČLÁNKU), odvysílaná 1.1.2015, Plzeňským rozhlasem
Bolevecká náves přežila invazi paneláků i evropskou dotační byrokracii -Plzeňský rozhlas
Nadšený cyklista, webeditor ale hlavně propagátor kulturního života Bolevecké návsi v Plzni František Kabát. Na Bolevecké návsi se narodil už v roce 1947 a žije tu celý život. I díky jeho úsilí bude unikátní místo v Plzni - dodnes zachovalá vesnice uprostřed paneláků - Bolevecká náves - součástí projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Náš příběh natáčel Pavel Halla.
Bolevecká náves přežila překotnou socialistickou výstavbu panelových domů. Ty kolem ní vytvořily doslova bizarní kulisu. Bolevecká náves je dnes součástí území Městského obvodu Plzeň 1. V roce 1938 byla vůbec největší obcí Československé republiky. Od roku 1995 je Bolevecká náves vesnickou památkovou zónu.
Bolevecká náves – ostrůvek lidových domků uprostřed betonové džungle plzeňského sídliště. Vstoupíte na náves a nevěříte svým očím. I zvukově je tohle místo impozantní. Díváte se na roubené a další tradiční chaloupky, a k tomu vám zvukovou kulisu dodávají tramvaje, silniční provoz, houkání sanitky. Sám historický ostrůvek si ale dodnes drží svůj vesnický rys. Nehledě na nástrahy velkoměsta žije svým vlastním kulturním i společenským životem.
František Kabát je jedním z boleveckých rodáků a zároveň jedním ze členů vedení, Sdružení boleveckých rodáků a o činnosti tohoto sdružení a kulturním životě na Bolevecké návsi si povídá s redaktorem Pavlem Hallou.
https://prehravac.rozhlas.cz/audio/3286788 4:49 min.
První zmíňka o Bolevci jako vesnici se pochází už z roku 1382. Ve starých písemnostech je obec uváděna jako „Olewcz“. Název Bolevec je známý od roku 1782. Ves Bolevec byla po roce 1382 majetkem kapituly sv. Apolináře a roku 1460 byla prodána městu Plzni. Plzeň během 15. – 16. století vybudovala kolem Bolevce 11 rybníků. Ty se v současné době rozprostírají kolem zbylé návsi a tvoří historické jádro obce Bolevce. Bolevec se stává ve 20. století s přilehlými osadami největší obcí regionu s vlastní samosprávou a od 1. 7. 1942 je součástí Velké Plzně, dnes 1. plzeňského obvodu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
REPORTÁŽ č.2, Přehrajte si celý příspěvek 3288185.htm (9013)
odvysílaná 8.1.2015 Plzeňským rozhlasem
U Boleveckých rybníků nedaleko Plzně se každou zimu objevoval rybník na led
PLZEŇSKÝ ROZHLAS
Led je pro nás dnes něco tak samozřejmého, jako třeba světlo po stisknutí vypínače. Máme přeci ledničky a mrazáky. Jen stěží si dnes umíme představit, že bychom se pro led museli vydat třeba do někdejší firmy „Bartovský – sklad přírodního ledu“. Tak nazval před sto lety svůj netradiční projekt podnikavý sedlák z Plzně. Na zimu zaplavoval louku u nedalekých Boleveckých rybníků vodou a led pak prodával do plzeňských hostinců a pivovarů.
Každá doba má své potřeby. Ještě před pár desetiletími mezi ně patřil obyčejný led, třeba pro chlazení piva v hostincích a pivovarech. A že byla právě v Plzni poptávka obrovská, není jistě potřeba rozvádět. V hlubokých sklepích hostinců vydržel led mnohdy až do podzimu.
Příležitosti se tehdy chopil jeden plzeňský sedlák. Svoji louku napouštěl na zimu vodou a vzniklý přírodní led pak řezal, ukládal ho ve vedlejší ledárně a následně dodával plzeňským hostincům. Po zbytek roku využíval pozemek klasicky jako louku.
I ostatní rybníky z bolevecké rybniční soustavy stojí za výlet.
Takzvané ledování probíhalo i na sousední kaskádě Boleveckých rybníků, založených v 15. století. Největší výroba ledu se odehrávala na Velkém Boleveckém rybníku. Je zajímavé, že led odtud používaly plzeňské pivovary až do roku 1987. Oproti firmě „Bartovský – sklad přírodního ledu“ se tady jednalo o skutečnou velkovýrobu. Pro přepravu ledu byla dokonce postavena speciální železniční vlečka a led do pivovaru vozily železniční vagóny.
Ještě ve dvacátých a třicátých letech minulého století pivovary odebraly až 600 vagónů ledu ročně. V roce 1942 byl dokonce k vlečce u Velkého Boleveckého rybníka připojený zvláštní dopravník, který za hodinu transportoval až 100 tun deset centimetrů silného ledu.
Dnes trvale napuštěný rybník.
Dnes už je ledování minulostí. Jak to průmyslové u Velkého Boleveckého rybníka, tak to vskutku originální na louce pana Bartovského. Zajímavě využívaný pozemek, kde podnikavý sedlák v létě kosil trávu a pásl dobytek a v zimě tu „vyráběl“ led, je dnes téměř k nenalezení.
Přesto stojí za to se sem vydat. I když se rybníky nacházejí doslova v těsné blízkosti rušného krajského města, najdete tu kromě stop po ledařské výrobě hlavně zachovalou a překrásnou přírodu. Bolevecká rybniční soustava je unikátní ekosystém s řadou vzácných rostlin a vodních ptáků.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
(Do Plzeňských pivovarů byl přírodní led dopravován až do roku 1987. Zařízení pro transport přírodního ledu, u rybníku "Bolevák" bylo potom za nškolik let odstraněno. Nedříve byl odstraněn přepravník ledu v roce 1994 a potom zanikla i železniční "vlečka".
Když boleveckou "Ledárnu" přestal vyzžívat p.Bartovský, byla v 50. a 60. létech využívána JZD Bolevec, pro skladování sadbových brambor a po zániku JZD ji ještě využíval Lesní závod Bolevec, pro skladování lesních semen. Potom začala budova chátrat a byla definitivnš odstraněna v roce 1976, při budování
cvičiště Sboru dobrovolných hasičů, v Bolevci) INFO doplnil Fr.Kabát
fk.9.1.2015
Kontakt
Vyhledávání
Vytvořeno službou Webnode